PIETNÍ AKT U PAMÁTNÍKU JANA PALACHA V ŘÍMĚ

V pátek 16. ledna 2026 proběhl u památníku Jana Palacha v Římě pietní akt k připomenutí Jana Palacha, který před 57 lety vykonal dramatický čin s cílem probudit svědomí národa.

Pietního aktu se zúčastnili zástupci Velvyslanectví České republiky v Římě, představitelé Municipia Roma II a zástupci sdružení Associazione Praga.

Při této příležitosti Jiří Jílek, rada–vyslanec, připomněl myšlenky českého filosofa Jana Patočky, který v Kacířských esejích zdůrazňuje odpovědnost, oběť a pravdu nikoli jako abstraktní pojmy, ale jako existenciální postoj.

Sandra Alessia Bertucci, radní městské části Řím II, ve svém vystoupení zdůraznila význam Palachova gesta jako činu na obranu svobody, na který se nesmí zapomenout.

Předsedkyně sdružení Associazione Praga Kateřina Di Paola při této příležitosti připomněla také  40. výročí úmrtí básníka Jaroslava Seiferta, nositele Nobelovy ceny za literaturu, který velmi bolestně prožíval tragickou smrt Jana Palacha. Tato zkušenost se výrazně odrazila v jeho básnické sbírce Morový sloup, jež není pouze svědectvím své doby, ale i výzvou ke svědomí. Sbírka, která neztratila nic ze své naléhavosti, mohla vyjít v úplnosti až po roce 1989.

Setkání bylo zakončeno přednesem veršů, které parafrázovaly básnické svědectví Jaroslava Seiferta.

**Město je tiché, ochromené strachem. Paměť není kámen, je to vědomí. Jsou chvíle, kdy jeden lidský život osvítí tmu víc než slova – ne proto, aby byl následován, ale aby pohnul svědomím těch, kdo zůstali. **